Každý očekáváme, a možná i tak to vyzní když o konstelacích mluvíme, že odejdeme s krásnými pocity a vše bude růžové./Samozřejmě do té doby, než najdem další problém/. Bývá tomu tak. Cítíme se dobře v kolektivu, ve kterém si můžeme vše otevřeně řící, kde každý má nějakou tu bolístku nebo trápení, či  "Vadu na kráse". Táhneme tak na setkáních "za jeden provaz". Vidíme si do duše a léčime se. Odcházíme s pocitem, že je vše, tak jak má být.

Ale nemusí tomu tak být i když přijdem do prostředí, které se zdánlivě a ihned nic nezměnilo, ze kterého jsme si problémy přinesli a kde "zatím" fungují nezměněné bytosti.

Může nastat frustrace, rozladěbnost a blbá nálada. "My chceme něco udělat a děláme a ono nic?" Nejdříve si musíme uvědomit, že vše pod povrchem začíná nabírat jiný směr. Ale ,co je mnohem důležitější, dlouho jsme používaly zaběhnuté vzorce chování, zkratky v jednáních, používali stejné myšlenky a návyky a najednou se vše posouvá. Chodili jsme po jedné noze kratší. A teď se začíná noha protahovat a my se vyrovnáváme.Začíná nás bolet celé tělo a ozývá se ta delší noha. Z konstelací si odnášíme také náhled na danou situaci z reálu. "Ten a ten nás neměl rád a já myslela že jo! Ten a a ten nás miloval a já to viděla jinak, Rodiče se měli rádi a teď vidím, že mezi nimi byl jen zvyk. Myslela jsem si , že jsem jiná a teď jsem viděla svůj obraz......a.t.d"

Konstelace jsou léčivé. To ano. Ale operace, či vytržení zubu je také léčivé. V ruce svíráme zub, ale rána neskutečně bolí a krvácí. Je to přirozené. Myslím, že nic ve vesmíru není bezbolestné.Jen tak. Zadarmo!

V bolesti a trápení se rodí čistota a láska. Každá změna, která se v nás uskuteční nese odraz i v fyzickém těle a naše ego zpracovává tento fakt pomalu a pomalu.

Kuřátko se také proklubává na svět skrz skořápku bolestně a dlouho a nevíme vlastně, zda nemá deprese, že se proklubat na slunce nedokáže.

Každá cesta vpřed je cesta za poznáním podstaty života. A o konstelacích to platí dvojnásob. Přeji krásné zážitky a ještě krásnější cestu životem.

To je u každého jiné, Tím největším vodítkem je jen váš pocit a touha. Každý máme jinou cestu a každý máme co řešit. Pokud máte chuť chodit , přijďte. Vaše Já samo dobře ví kdy a kam.