VE JMÉNU LÁSKY

O tom, že náš život jsou věčné zkoušky a nové a nové výzvy a opět zkoušky není třeba se rozepisovat.

Jak běžec přes překážky posouváme se na naší dráze života dál a přeskakujeme jednu zkušenost, zkoušku či situaci /jak chcete / za druhou.

Jak se orientovat?, jak zvládat běh a jakým běžet tempem?

Jak překonávat překážky? věřit všem a nebo sobě?

Postupovat tak, jak mi někdo radí?

Nebo hledat odpověď v sobě?

Samozřejmě  sám  v sobě.

Ale kde v sobě?

Intuice radí tak a rozum onak.

Jedná čistá dušička - malířka Dagmar Lukůvková - má na to jednoduchou pomůcku. Jednejte tak, jak by jednala Láska.

Jednoduché a praktické že?

Dám vám příklad:

Při jedné regresní terapii jsme se dostali s jednou dívkou až do doby Římanů.

Žila, nebo vlastně v té době byl to chlapec, takže žil jen s matkou, otec byl legionářem.

Stal se tedy /zřejmě výchovou, nebo nedostatkem příležitostí / též legionářem.

Ovšem nechtěl zabíjet a tak se mu PODAŘILO Z LEGIÍ UTÉCI.

/ano, jeho duše nepodlehla zkoušce a jednala ve jménu lidskosti a lásky/

Bylo mu tedy umožněno utéci a uchránit si život.

/V té době celkem nemožné/

V první zkoušce tedy uspěl. Nenechal se svést radou ega a vidinou peněz ale touhou své duše zůstat čistým.

Jdeme však dál.

Dostal se do rukou Germánům, kteří ho kupodivu jako nepřítele nezabili, ale zachránili, vyléčili a schovávali. Germáni  však byli napadeni Římany a všichni pobyti. Náš udatný bojovník se však zázrakem zachránil. PODAŘILO SE MU PŘEŽÍT. A opět z naoko bezvýchodné situace se zase dostal,/ /v té době celkem nemožné/

Stále opakuje, že NECHCE ZABÍJET.

To byla druhá zkouška a také odměna v podobě přežití.

Jdeme však dál.

Římané ho ALE  prodali do otroctví a byl nucen bojovat v koloseu s lidmi a zvířaty.

NECHCE VŠAK PŘIJÍT O ŽIVOT a MUSÍ plnit rozkazy a ZABÍJET zvířata a lidi,

Začak tedy lpět na životě na úkor lidskosti.

Aůe jaký to byl život? zabíjení, samota, smutek,prázdnota......

Kdo podrobně čte, už pochopil v čem je podstata zkoušek.

Tvrdých zkoušek!

Pokud se začne hlásit ego a začne lpět na životě, zpronevěří se zásadám duše, a člověk začne vraždit, - zpronevěří se lásce, svému božímu plánu,  lidskosti a neprojde tedy další zkouškou.

Až dosud, kdykoliv se to zdálo nemožné, bylo vyřčením věty NECHCI ZABÍJET! otevřeno okno do svobody.

Tento mladík v tomto životě neprošel třetí zkouškou a tak zvolil sebevraždu dobrvolný odchod ze světa - umřel po mnoha vyhraných soubojích a mnoha smutných vítězstvích /která nepřinášejí radost/, zemřel v aréně  při souboji s tygrem vlastním přičiněním, tedy nechal se v souboji zabít. Unavený, smutný, sám a bez lásky.

Někdy stojíme před těžkou zkouškou a naše ego nám určuje dle svých zásad cestu.Ta cesta je jasnou matematickou rovnicí úspěšnosti, ověřenosti, logičnosti.

Ale naše ego nevidí do zákulisí naší duše a nemůže dohlédnout všechny možnosti, které jsou ve vesmíru a v nás.

Často stojíme nad pomyslnou propastí, kterou nám vykreslí naše ego a váháme nebo dokonce nikdy neuděláme krok vpřed.

Ale já věřím, že pokud nám ve jménu lásky naše duše radí udělat tento krok i když nám naše ego kreslí propast, smrt a ztrátu, udělejme ten krok.

Kdo zná dobře pohádky, ví, že propast se vyplní /přijde nečekaná pomoc a záchrana jako to bylo u prvních dvou zkoušek/ a my přejdeme suchou nohou na druhý břeh.

Jsem pevně přesvědčená, že kdyby se tento mladík potřetí vzpříčil příkazu zabíjet, dostal by další možnost jít dál tak jako tomu bylo v situacích, které předcházely.

Takto byl nucen v dalších životech opakovat zkoušky tak dlouho, dokud nepochopil že jediným zákonem vesmíru je LÁSKA.

A tak se vždycky ptejme:" JAK BY SE ROZHODOVALA LÁSKA?"

Děkuji Dášo!

Tak a vzhůru do dalších zkoušek!

Jana

.